Sen?!?
4. 1. 2008
No to to trvalo a ani to nebolelo že?? Tak se mě pevně drž, protože pojedeme z kopceee!!! Pádááááme!! Drž seee!!! Kolem víří barvy a tvary, prolétáme hvězdami, sápe se po nás Velký Medvěd, ale neboj nemůže dosáhnout. Zadrž dech!!! Blíží se vodní hladina, potápíme se, všechno se spomalilo. Zase zrychlujeme, padáme prostorem a už se to blíží, připrav se na dopad. A jsem tady pozooooor! Žuch, Buch, Prásk. Jsme tu!!
Jeskyně ve které se nacházíme je obrovská, všechno se leskne modrým křišťálem. Nebo je to sklo?? Kouek od nás prosvítá světlo. Už se tu nerozhlížej, čekají nás jiné věci. Pojď!! Obcházíme zákrut jeskyně a před námi se otevírá údolí plné zeleně. Přímo nám pod nohama ze země prýští voda, která se okamžitě mění ve vodopád a padá do hloubky, kde dopadá do prúzračného jezera, z něhož vytéká říčka, klikatící se údolím a mizící někde za hradbymi kopců. Zbytek údolí je porostlý zelení, stromy jsou obsypány ovocem, květy září jako démanty v záplavě nádherné trávy. Pojď skočíme si zaplavat do jezera pod námi.
Cože?? Že je to hluboko?? Že se zabijeme?? Neboj se, tady se ti nic nestane, musíš jen chtít. No tak neboj se. už zase se zdráháš?? Tak já skáčuuuu.!! Padáááám vzduch mi sviští kolem uší a čechrá mi vlasy. Průzračná hladina, lesklá jako zrcadlo se blíží závratnou rychlostí. Žbluňk, cák. Voda chladí. Ne, není studená ale dnes je horko a tak je studená příjemná změna. Dopadáš vedle mě a projíždí tebou zbytek adrenalinu.
Co?? Ty si troufáš vyzvat mě na závod v plavání? No dobrá. Takže k támhle tomu stromu. Dobrá?!? Tak teď...
Dobře, dobře vyhrál jsi. No a? Chceš se porozhlédnout po údolí?? Tak jdi, ale pamutuj si, neubližuj ani rostlinám a ani zvířatům a hlavně neopouštěj údolí.Za hranicemi by jsi dlouho nepřežil. A nezapoměň čas se ti krátí, za chvíli se probudíš...
Jeskyně ve které se nacházíme je obrovská, všechno se leskne modrým křišťálem. Nebo je to sklo?? Kouek od nás prosvítá světlo. Už se tu nerozhlížej, čekají nás jiné věci. Pojď!! Obcházíme zákrut jeskyně a před námi se otevírá údolí plné zeleně. Přímo nám pod nohama ze země prýští voda, která se okamžitě mění ve vodopád a padá do hloubky, kde dopadá do prúzračného jezera, z něhož vytéká říčka, klikatící se údolím a mizící někde za hradbymi kopců. Zbytek údolí je porostlý zelení, stromy jsou obsypány ovocem, květy září jako démanty v záplavě nádherné trávy. Pojď skočíme si zaplavat do jezera pod námi.
Cože?? Že je to hluboko?? Že se zabijeme?? Neboj se, tady se ti nic nestane, musíš jen chtít. No tak neboj se. už zase se zdráháš?? Tak já skáčuuuu.!! Padáááám vzduch mi sviští kolem uší a čechrá mi vlasy. Průzračná hladina, lesklá jako zrcadlo se blíží závratnou rychlostí. Žbluňk, cák. Voda chladí. Ne, není studená ale dnes je horko a tak je studená příjemná změna. Dopadáš vedle mě a projíždí tebou zbytek adrenalinu.
Co?? Ty si troufáš vyzvat mě na závod v plavání? No dobrá. Takže k támhle tomu stromu. Dobrá?!? Tak teď...
Dobře, dobře vyhrál jsi. No a? Chceš se porozhlédnout po údolí?? Tak jdi, ale pamutuj si, neubližuj ani rostlinám a ani zvířatům a hlavně neopouštěj údolí.Za hranicemi by jsi dlouho nepřežil. A nezapoměň čas se ti krátí, za chvíli se probudíš...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář